Koerintji Barokah Bersama Cooperative má 320 členů, kteří žijí a hospodaří na úpatí hory Kerinci na ostrově Sumatra. Kerinci je jednou z mnoha sopek v pacifickém „ohnivém kruhu“, což je 40 000 kilometrů dlouhá série 452 sopek ve tvaru podkovy, které jsou součástí téměř neustálých erupcí a pohybu desek. Díky erupcím v minulosti má teď hora a její okolí úrodnou sopečnou půdu, vzkvétá tam všude příroda a je díky tomu krásně zelená. 

Téměř všechny farmy na Sumatře jsou malé, v průměru mají 0,25 až 0,5 hektaru. Káva bývá primární tržní plodinou, ale většinou tu místní pěstují své kávové keře vedle zeleniny, brambor a ovoce. 

Vedle kávy hodně dělníků z farem pracuje také na čajových plantážích. Ty bývají právě kvůli tomu často vedle kávových farem. Když sklidí kávu, přesunou se na sběr čajových lístků. 

Během sezóny sklizně místní kávu sbírají ručně, pak ji doručí do sběrny družstva UPH. UPH je sběrné centrum, kde družstvo vykupuje kávové třešně a kde se zpracovávají před jejich přesunem do centrálního mlýna. Funguje v podstatě jako malá mycí stanice. 

Při anaerobní fermentaci se káva nejprve promyje a zrna třídí podle jejich hustoty, než se položí na vyvýšené záhony, kde pracovníci odstraní nedozrálé, přezrálé nebo poškozené třešně.

Potom se třešně znovu promyjí a uzavřou se do vzduchotěsných plastových sáčků, které místní skladují na chladném a suchém místě po dobu 7 dnů. 

Následně třešně položí zase na vyvýšené záhony, aby uschly. Lůžka jsou v kupolích, aby byla chráněná před deštěm nebo ostrým slunečním zářením. Zde pergamen schne 20 až 23 dní, pak se zrna melou a ručně třídí. 

Farmáři ze Sumatry za své kávové třešně dostávají spravedlivé ceny. Družstva na konci roku vždy investují do infrastruktury pro zlepšení kvality nebo je rozdělí mezi farmy.

Zemědělci také dostávají technickou podporu a sazenice stromů, které mají stínit.  

KÁVA V INDONÉSII

Káva v Indonésii má dlouhou historii, ale v poslední době byla přehlížená speciálním trhem. Proto jsme rádi, že vám můžeme nabídnout vysoce kvalitní kávu i z mnoha regionů v Indonésii.

Tato země je známá svým jedinečným procesem mokrého loupání (giling basah). Popularitu této metody podpořila potřeba pěstitelů zrychlit procesy zpracování. Pro Sumatru je typická vlhkost a nestálé deště, proto je suchá metoda zpracování pro tuto oblast pomalá a riskantní.